|
|
Nároky na funkci hudební režie v digitálním vícestopém nahrávacím procesu
Stejskalová, Sylva ; TICHÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; ŠTILEC, Jiří (oponent)
Hudební režie se stala v průběhu 20. století plnohodnotnou uměleckou
profesí. Vyvinula se souběžně s nahrávací technologií od prvních náznaků u
fonografu až po nepostradatelnou součást digitálního vícestopého nahrávacího
procesu. Její příběh naplnil životy mnoha významných osobností, zejména
skladatelů, dirigentů či muzikologů. Jejich umělecký kredit odpovídá náročnosti, která
vyplývá z podstaty zvukového snímku – zrcadla hudební kompozice a její jedinečné
interpretace. Zájem o zkoumání podstaty hudební režie vyplynul z nejasných názorů
na funkci hudební a zvukové režie, protože jejich vzájemná hranice není
jednoznačná.
Při poslechu nahrávky si bohužel neuvědomujeme, jaký vliv měla při jejím
vzniku hudební režie. Je ale možné porovnat dnešní znalosti stavu profese
s pamětmi významných osobností uměleckého světa i nahrávacího průmyslu.
Historické prameny a literatura jsou s historickými nahrávkami dobrým zdrojem
informací.
Nezpochybnitelnou úlohu hudební režie při nahrávacím procesu lze doložit
zmapováním všech činností hudebního režiséra a jejich podrobnou klasifikací.
Zařazení hudební režie je vnitřně silně provázáno s postupy nahrávacího procesu a
typy nahrávání, které nutně tuto specifickou funkci vyžadují. Jedná se o odpovědnost
za správnost hudebního provedení při vnímání paralelních dějů s vysokým nárokem
na soustředění. Zastřešujícím rysem hudební režie je psychologie komunikace
s interpretem a členy nahrávacího týmu. Nejen u velké produkce komplikovaných
projektů je hudební režie součástí nahrávacího procesu. Zaznamenávaná hudba
potřebuje být kontrolována a posuzována z hlediska kvality zvuku i hudebního
obsahu interpretace, které nahrávka uchovává v neměnné podobě. Hudební režie je
latentně přítomna ve všech nahrávacích projektech, i když ji vykonává zástupná
osoba.
|
host ::
RSS.